Zavádějící pojmenování kandidátky jako hra s voliči a médii?


Možná jste zaznamenali na sloupech v ulicích Prahy volební plakáty bez tváří nebo témat, za to s textem Starostové pro Prahu. Patří hnutí Pro Prahu, které už podruhé před pražskými komunálními volbami vyvolává nějakou kontroverzi. Jde o záměrné matení voličů? A funguje to? Použití jména kandidátky blízkého známějšímu, již etablovanému hnutí Starostové a nezávislí (STAN), vyvolalo už soudní spor. To přirozeně neušlo pozornosti médií, která se tak postarala o reklamu pro ad hoc sestavenou (řada kandidátů hnutí Pro Prahu působila do nedávna v jiných politických stranách) a čerstvě pojmenovanou kandidátku (v červnu stále ještě vystupovalo jen jako hnutí pro Prahu). O reklamu ve smyslu známého rčení, že i špatná reklama je reklamou.

Proč se touto kauzou zabývat a vlastně tak dále napomáhat této „reklamě“? Česká televize počátkem září zveřejnila průzkum společností KantarTNS a Median, podle něhož volbu Starostů pro Prahu zvažuje přes 12,5 procenta potenciálních voličů. Autoři ale upozorňují: „Je pravděpodobné, a zkušenosti získané během sběru dat tomu nasvědčují, že voliči často zaměňovali toto uskupení se STAN, které však kandiduje v koalici s TOP 09.“

Dodáváme, že nejen s TOP 09, oficiální jméno koalice na magistrát je komplikované: Koalice TOP 09 a STAN ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla – Spojené síly pro Prahu. Nicméně v řadě městských částí kandidují Starostové a nezávislí samostatně (např. v Praze 5 a 6) a jinde právě se zmíněnou TOP 09 (např. v Praze 7 a 8).

Hnutí Starostové a nezávislí vzniklo v roce 2009 a v současné době má ve svých řadách více než 1 500 starostů po celé republice, má třetí nejsilnější senátorský klub a samostatný poslanecký klub. Nemůže být tedy ani pochyb o tom, kdo přišel první se značkou Starostové s velkým S, ani kdo je s ní voliči i médii primárně spojován. Přirozeně hnutí STAN nemá ambice zastřešovat všechny starosty v republice, ale dává tím jasně najevo základ, ze kterého vychází – z komunální úrovně a drobné každodenní práce v obcích.

Předseda pražského hnutí STAN Petr Hlubuček k tomu uvádí: „Přijde nám absurdní, že se situace po čtyřech letech opakuje – při minulých volbách parazitovali na názvu jiné kandidátky, letos, přes slib, který dali, využívají naše hnutí. Pro voliče je to opravdu matoucí – dokonce i naši kolegové či opoziční partneři se nás dotazují, oč se jedná.“ A dodává: „Podle této logiky by pro příště mohli svou kandidátku nazvat ODS pro Prahu či Ano 2021“.

Opakovaný vtip úspěšným vtipem?

Na co vlastně poukazuje předseda STAN v Praze? Bylo to právě hnutí Pro Prahu, které se v roce 2013 dostalo do sporu o logo využívajícího symboliky stanic metra ve tvaru srdce. V letech 2013–2014 proběhl spor jak o název, tak o zmíněné logo mezi hnutím Pro Prahu a koalicí Pro a České suverenity kolem Jany Volfové. Konkurenční koalice totiž za logo zaplatila a byla přesvědčená, že právo na užívání loga má jen ona. Soud pustil do voleb obě strany sporu, ale ve svém usnesení tehdy uvedl: „Volební zákon nesvěřuje registračnímu úřadu pravomoc přezkoumávat zaměnitelnost názvů volebních stran, které pro volby do zastupitelstev obcí podají kandidátní listinu.“ Pražský magistrát tehdy musel do voleb pustit hnutí Pro Prahu i koalici PRO PRAHU. Ano, zní to sice absurdně, ale kandidátky se lišily pouze tím, kdo byl psán velkými a kdo malými písmeny!

Zvraty a soudy před letošními volbami

Přestože v roce 2014 tedy hnutí Pro Prahu bojovalo o název, v roce 2018 se rozhodlo nazvat svou kandidátku jinak, a to na poslední chvíli před uzavřením kandidátek. Ještě koncem června 2018 se o hnutí Pro Prahu dočteme v celostátních médiích, kde všude budou kandidovat. Předseda Pro Prahu, advokát Karel Fischer, však nic o jménu kandidátky neuvádí. To se objevuje až v červenci, k velkému překvapení hnutí STAN. Obě uskupení se totiž ještě před volbami z iniciativy Karla Fischera sešla, aby jednala o možné společné kandidátce, ale STAN to odmítl. „Pan Fischer slíbil, že nepoužijí ve volbách jméno starostové, ale ten slib nedodrželi,“ konstatuje Hlubuček.

V srpnu následuje první část soudní sporu, předseda STAN Petr Gazdík společně s dalšími uskupeními koalice Spojené síly pro Prahu podává na konkurenční hnutí žalobu. Počátkem září se dozvídáme, že městský soud odmítl zrušit registraci kandidátky Starostové pro Prahu. Podle soudu strana název nezneužívá. Mají totiž na kandidátce 11 starostů z 65 kandidátů (STAN má starostů v Praze 12 a bylo by jich 13, kdyby starostka Moravcová z Horních Počernic nepřeběhla právě k hnutí Pro Prahu – Ďáblice, Dolní Chabry, Kolovraty, Lysolaje, Nebušice, Řeporyje, Satalice, Slivenec, Šeberov, Troja, Suchdol, Zličín a zmíněné Horní Počernice).

S tím STAN ale nesouhlasí, využitím slova Starostové podle nich šlo o úmyslné vytvoření názvu tak, aby vyvolal dojem, že jde o pražskou odnož jejich hnutí. Proto podají proti poslednímu usnesení městského soudu stížnost Ústavnímu soudu. Tou chtějí zamezit budoucím zmatkům okolo názvů stran. „Považujeme takovéto úmyslné matení voličů za nebezpečné nejen pro tyto, ale jakékoliv další volby,“ dodal Petr Gazdík.

Hana Kordová Marvanová, známá politička, právnička a nyní dvojka koaliční kandidátky Spojených sil pro Prahu, k právní stránce věci poznamenala. „Tento způsob politického boje je velmi nekorektní. Namísto budování podpory vlastní značky přiživování se na úsilí jiných. Kdyby šlo o podnikání, byla by to nekalá soutěž, kterou by soud zakázal.

Petr Hlubuček, předseda pražského STAN a Hana Kordová Marvanová, volební lídr STAN pražské kandidátky Spojených sil pro Prahu.

Bude jistě zajímavé sledovat, jak tato hra o pozornost voličů i médií skončí. Řada voličů nestíhá politiku sledovat nebo nemá o ní takový zájem, aby se nemohla nechat zmást podobnými názvy kandidátek. Jak prorocká se dnes zdají slova Městského soudu z roku 2014: „Je třeba si uvědomit, že stávající volební systém používaný pro volby do zastupitelstev obcí klade na pozornost a soustředění voliče značně zvýšené nároky.“

Pokud se hnutí STAN podaří dát jasně najevo svým potenciálním voličům, že oni jsou tím celostátně známým hnutím, mohla by dokonce koalice Spojených sil pro Prahu mít největší volební potenciál v Praze. Dosáhli by na více jak 35 procent i po odečtení hypotetických 2,4 procent hlasů, které získalo hnutí Pro Prahu ve volbách do zastupitelstva hlavního města v roce 2014.

 

Předchozí Martin Jedlička: Řešení bezdomovectví? Pomůžeme těm, kdo o to stojí.
Další Osmičkový Kurýr - září 2018