Zastupitelstvo Prahy 8 schválilo prodej chátrajícího domu v ulici Prosecká č. 30 za necelé čtyři miliony korun. To zní jako dobrá zpráva, jenže je tu hned několik „ale“. Je potřeba uvést několik souvislostí.
Vraťme se do roku 2014, kdy TOP 09 působila v radě. Tehdy jsme rozhodli o rekonstrukci rozpadající se budovy, která se stala útočištěm bezdomovců a několikrát málem vyhořela. Po skončení rekonstrukce měl objekt sloužit jako Azylový dům se sedmnácti byty a malé nízkoprahové centrum. Byla podepsána smlouva o realizaci opravy za necelých šestnáct milionů korun a zároveň jsme vyjednali dotaci od MHMP v celkové výši osmi milionů korun. Rekonstrukci i následný provoz zařízení by měla radnice pod kontrolou, byť se provozovatelem měla stát Arcidiecézní charita Praha . Azylové bydlení tehdy nejvíce odmítala sociální demokracie. „Sociální“ mají sice v názvu, ale potřební jsou až na posledním místě.
Po roce 2014 se nové vedení městské části rozhodlo projekt zrušit připravili se o osmimilionovou dotaci a za odstoupení od smlouvy zaplatili pokutu.
V únoru 2017 koaliční zastupitelé prodali objekt firmě CEE Estate s.r.o. s tím, že v něm tato firma bude po dobu dvaceti let provozovat sociální byty. Zde je první „ale“ – firma vznikla pár měsíců před zadáním výběrového řízení a s provozem sociálního bydlení dle veškerých dostupných informací nemá žádné zkušenosti. Je vůbec těžké o firmě něco více zjistit, nemá ani vlastní webové stránky. Zajímavé je, že jako společník s vkladem v ní figuruje CEE Real Estate s.r.o., která se zabývá výkupem nemovitostí.
Dobře investované peníze?
Celkové náklady na koupi a rekonstrukci objektu odhaduji na 21 milionů korun – bezmála 4 mil. Kč stála budova a dalších cca 17 mil. Kč bude stát oprava. Nový majitel je smluvně vázán pronajímat byty za maximální cenu 57,2 Kč/m2. Celková rozloha objektu je 449 m2 a to včetně chodeb. Prostým výpočtem dojdeme k tomu, že tato investice za podmínky udržení bydlení pro sociálně potřebné bude zisková až po 68 letech. A to pro zjednodušení počítáme i prostory, které majitel pronajímat nebude, třeba zmíněné chodby. Valorizace nájmů by musela být ve stovkách procent, abychom mohli mluvit o výrazném zkrácení této doby. Lze tedy předpokládat, že nový majitel po dvaceti letech přestane byty pronajímat k sociálním účelům a objekt prodá. To je však ten méně pravděpodobný scénář.
Pravděpodobnější je, že bude majitel budovy pronajímat byty za běžné tržní nájemné, tedy nikoliv jako sociální. I po zaplacení pokuty za nedodržení smlouvy se mu to totiž vyplatí. Jeho příjem bude téměř třikrát vyšší (dle cenové mapy je současná tržní výše nájmů v Praze 8 za čtvereční metr 270 Kč) a pokuta činí jen 114,4 Kč za m2. Smlouva s vítěznou firmou je „měkká“ a městská část se v ní příliš nesnažila skutečně hájit deklarovaný účel: sociální bydlení. Otázkou je samozřejmě i to, zda vůbec městská část bude pokutu po majiteli objektu vůbec chtít.
Pro daňové poplatníky je však nejhorší třetí možná varianta. Majitel dodrží smlouvou stanovenou výši nájemného, ale „zahojí“ se na vysokých poplatcích za služby. Nájemníci si pak požádají o doplatek na bydlení a tyto dávky poputují přímo do peněženky vlastníka bytů. To je bohužel v současné době běžná praxe a i přesto, že zákon o hmotné nouzi měníme ve sněmovně velmi často, tak jsou spekulanti zneužívající systémovou pomoc potřebným vždy o krok napřed a umí se změnám pružně přizpůsobit a na chudých lidech parazitovat dál.
Ať už se věc vyvine jakkoliv, jedno je jisté: městská část pouze vytváří dojem, že řeší sociální bydlení. Ve skutečnosti před touto problematikou zavírá oči. Nedostatečně ošetřená smlouva o prodeji domu v Prosecké ulici to dokazuje. Podle našeho návrhu měla mít obec sociální bydlení v Prosecké ulici pod svým dohledem. Toho se současná rada dobrovolně vzdala. A na to nedoplatí nikdo jiný, než místní obyvatelé.
Markéta Adamová, předsedkyně TOP 09 Praha 8
